Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jazyková politika v Norsku ve 20. a na začátku 21. století
Doušová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o přístupu k řešení jazykové otázky, která se v Norsku objevila po roce 1814, kdy skončila dánská nadvláda, během níž dánština nahradila v písemném styku norštinu. Bylo nutné stanovit, jakou podobu by měl mít psaný norský jazyk: zda by to měl být riksmål - tj. ponorštěná dánština (později známý jako bokmål), nebo landsmål - tj. nový jazyk, vycházející z norských dialektů (později přejmenovaný na nynorsk). Práce nejprve popisuje, jak vznikl jazykový spor mezi zastánci nynorsk a bokmål v 19. století a jak byl vázán na tehdejší politickou situaci a naopak. Poté je analyzováno, jak byla ve 20. století rozvíjena a přijímána oficiální jazyková politika, kterou po několik desítek let určovala sociálnědemokratická strana. Do ní spadají pravopisné reformy z let 1907, 1917, 1938, 1959, 1981, 2005 a 2012, zákony o užívání jazyka, politika sbližování nynorsk a bokmål s cílem vytvořit společný jazyk samnorsk a vytvoření jazykového orgánu Språkrådet (Jazykové rady). Nakonec práce zkoumá, jak vypadá jazyková situace v Norsku v souvislosti se vztahem bokmål-nynorsk v prvním desetiletí 21. století.
Mutual relations of Belarusian and Russian language in Belarus and reflection of language situation in education
Karpíšek, Vratislav ; Getmanenko, Natalia Ivanovna (vedoucí práce) ; Rozboudová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce rozebírá souvztažnost mezi jazykovou situací v Bělorusku a systémem vzdělávání. První kapitola se zabývá historickými vztahy polského, ruského a běloruského jazyka od 19. století do dnešní doby, otázkou jazyka v Bělorusku a rolí náboženské příslušnosti ve výběru jazyka komunikace. V druhé kapitole je analyzován především odraz změn v jazykové politice na přelomu 80. a 90. let 20. století, dále také místo běloruského jazyka ve vzdělávání a srovnání obou jazyků na různých úrovních vzdělávání. Třetí kapitola obsahuje vysvětlení role bilingvizmu ("dvojjazyčnosti") v současném světě, představení běloruského bilingvizmu a taktéž cíle možného využití této práce v praxi. KLÍČOVÁ SLOVA běloruština, ruština, bilingvismus, vzdělávání, jazyková politika, škola
Jazyková politika v Itálii vůči menšinám: aktuální situace na Sardinii
ROZKOVCOVÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl zmapovat jazykovou situaci na ostrově Sardinie a jazykovou politiku vůči zde přítomným menšinovým jazykům. V první polovině práce popisuji, jakými menšinovými jazyky zdejší obyvatelé mluví, u každého z nich se také ve stručnosti věnuji historickým okolnostem, jež jsou s jeho vývojem spojeny. Dále jsem pozornost věnovala ligurskému dialektu, kterým se zde mluví. Krátce též zmiňuji některé odlišnosti mezi standardní italštinou a regionální italštinou Sardinie. Druhá polovina této práce je pak věnovaná zákonům, které menšinové jazyky chrání, a konkrétním krokům regionální jazykové politiky, jež povedou k podpoře či oživení menšinových jazyků.
The Context of French Language Teaching in the Czech Republic and Slovakia
Smoleňová, Simona ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Suková Vychopňová, Kateřina (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá kontextom vyučovania francúzštiny v Česku a na Slovensku. Jej hlavným cieľom je priniesť aktuálne poznatky týkajúce sa vyučovania francúzskeho jazyka predovšetkým na základných a stredných školách. Okrem toho sa práca snaží poukázať na podobnosti a odlišnosti týkajúce sa vyučovania francúzskeho jazyka v českom a slovenskom školskom systéme. Hlavná časť diplomovej práce prezentuje kontext vyučovania francúzskeho jazyka na Slovensku prostredníctvom analýzy nasledujúcich kategórií: legislatívne dokumenty, kurikulárne dokumenty, asociácie učiteľov francúzštiny, spolupráca s Francúzskom a akcie propagujúce francúzsky jazyk. Rovnaké kategórie sú analyzované aj v prípade Českej republiky a vďaka zisteniam zo slovenského kontextu, je možné oba kontexty porovnať. Praktická časť diplomovej práce skúma realitu vyučovania francúzskeho jazyka na slovenských školách prostredníctvom dotazníkového prieskumu Vyučovanie francúzštiny na slovenských školách. Použitý dotazník bol prevzatý z Česka, kde sa rovnaký dotazníkový prieskum, avšak s väčšou vzorkou respondentov, uskutočnil v roku 2020. Dotazníkového prieskumu sa zúčastnilo na Slovensku 25 učiteľov francúzskeho jazyka z rôznych typov škôl. Jeho výsledky potvrdili zistenie z teoretickej časti, že počet žiakov učiacich sa francúzsky...
Světový jazyk francouzština a jeho současný význam v Evropské unii
Růžičková, Kateřina ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Diplomová práce představuje pozici francouzského jazyka na mezinárodní scéně, jeho úlohu ve formování národního cítění Francouzů a vývoj v rámci institucí Evropské unie. Práce se zabývá důvody, které francouzský jazyk vynesly na úroveň mezinárodního jazyka a jazyka diplomacie a které později vedly k oslabení jeho vlivu ve světě. Dále je analyzována jazyková politika Francie, která společně s institucemi podporujícími frankofonii dbá o ochranu a zachování francouzštiny v evropském i celosvětovém měřítku. V neposlední řadě je nastíněn význam francouzského jazyka v procesu evropské integrace a jeho současná úloha v jednotlivých institucích Evropské unie.
European language policy and some aspects of its implementation in the Czech Republic
Brablcová, Zuzana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Engelhardt, Oliver Manfred (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá implementací evropské jazykové politiky v České republice, konkrétně v oblasti základního školství. V první části jsou vymezeny a definovány základní pojmy, především jazyková politika, jazykový management a jazykové plánování. Dále jsou v práci popsány principy evropské jazykové politiky a koncept dvoj/mnoho/vícejazyčnosti. Druhá část práce se věnuje konkrétní podobě evropské jazykové politiky v České republice, zejména v oblasti základního školství. Jsou rozebrány základní právní a kutikulární dokumenty k tomuto tématu. Kvalitativní výzkum si klade za cíl prozkoumat rozhodovací procesy ředitelů škol v oblasti výuky cizích jazyků. Práce zkoumá, co tato rozhodnutí ovlivňuje a čím jsou utvářena. Klíčová slova jazyková politika, jazykový management, jazykové plánování, výuka cizích jazyků, Česká republika, druhý cizí jazyk, vzdělávací programy
Proměny francouzské jazykové politiky ve vztahu k regionálním jazykům
Miškovská, Veronika ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Tato práce se věnuje problematice jazykové politiky Francie ve vztahu k regionálním jazykům. Přestože je pozice francouzštiny jako jediného oficiálního jazyka francouzské republiky neotřesitelná, představuje otázka regionálních jazyků a jejich podpory aktuální téma francouzské politiky. Pozornost je soustředěna především na vývoj jazykové politiky v tomto směru od raných počátků francouzské jazykové politiky až do současnosti a faktorům, které k takovému vývoji vedly. Součástí této politiky je i postoj vůči Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, kterou Francie podepsala v roce 1999, ale dosud ji neratifikovala. Přestože jsou závazky plynoucí z této smlouvy pro signatářské státy velice volné, představuje ratifikace tohoto dokumentu pro Francii téma dotýkající se samotných základů republiky. Francie tedy nemůže/nechce Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků ratifikovat. Práce se soustředí na analýzu hlavních důvodů, proč dosud k ratifikaci dokumentu zásadního především svým symbolickým významem dosud nedošlo. Tyto důvody vyplývají z povahy francouzského ústavního práva, stejně jako z důvodů čistě ideologických a politických.
French in Western Africa - history and present
Barešová, Jitka ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá užíváním francouzského jazyka v zemích západní Afriky, především v Senegalu a Pobřeží Slonoviny. Za účelem porozumění dnešního statutu francouzského jazyka v těchto zemích se první část této práce vrací do historie, do dob kdy se francouzský jazyk dostal na území Afriky a sleduje vývoj tohoto jazyka až po získání nezávislosti. Popisována je zde především jazyková politika, politika tzv. asimilace a systém školství francouzských kolonizátorů. Druhá část této práce se zabývá jazyky v Západní Africe, především v Senegalu a Pobřeží Slonoviny. Popisuje vliv francouzské kolonizace na dnešní jazykovou politiku, současný status francouzštiny a budoucnost francouzského jazyka v těchto zemích.
Jazyková otázka v kontextu vzniku a rozvoje nezávislé Ukrajiny v letech 1989-2001
Pelíšková, Eva ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje prvních deset let nezávislé Ukrajiny z hlediska jazykové politiky a státoprávního uspořádání. Jednou ze základních hypotéz práce je tvrzení, že politická nezávislost měla v následujících letech určitý dopad na národnostní a jazykovou situaci. Předmětem zkoumání jsou právě tyto dopady. První část práce se zabývá demografickou, národnostní a politickou situací v roce 1989, tedy na počátku sledovaného období. Následuje výčet a analýza nejdůležitějších zákonů a dalších oficiálních dokumentů, které měly ovlivnit následující vývoj v oblasti jazykového uspořádání. Třetí část se podrobně věnuje samotnému vývoji v jednotlivých oblastech, jako je školství, média, bilingvismus, administrativně- teritoriální uspořádání a demografické změny. Závěr je odpovědí na otázku, jakým způsobem se liší rovina oficiálních dokumentů od reality na jedné straně, a k jakým změnám došlo na poli jazykového a teritoriálního uspořádání Ukrajiny za prvních deset let nezávislosti státu na straně druhé.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.